Jdi na obsah Jdi na menu
 


Milan Baroš

11. 4. 2007
Milan Baroš

http://i.eurosport.fr/2007/01/22/332423-1697643-458-238.jpg

Milan Baroš se narodil 28. října 1981 ve Viganticích, "zázračné" valašské vesnici, odkud pocházejí také ligový útočník Radim Kučera a reprezentační obránce René Bolf. Jelikož v tamním fotbalovém klubu nebyla "přípravka", nastupoval už od pěti let za žáky. Na trávník ho přivedl táta, který hrával fotbal závodně na regionální úrovni. Po pěti letech projevil o Milana zájem Rožnov pod Radhoštěm, v roce 1993 poprvé oblékl dres Baníku Ostrava.

Od mládí prošel snad všemi reprezentačními výběry. Jednadvacítce pomohl ke stříbrným medailím na mistrovství Evropy 2000, ve stejném roce se zúčastnil také olympijských her v Sydney. Největší příležitost však dostal na konci sezóny 2001. Poté, co čtyřmi góly pomohl Baníku k záchraně v nejvyšší soutěži, o jeho služby projevil zájem Liverpool FC.

Překážkou v odchodu se Barošovi stala přísná imigrační pravidla. K tomu, aby mohli hrát na Britských ostrovech, potřebují fotbalisté ze zemí mimo Evropskou unii odehrát aspoň 75 procent zápasů národního týmu své země v posledních dvou letech. Baroš však má pouze čtyřicet procent. Hráči ale mohou dostat výjimku a povolení získat, jako se to o pár měsíců dřív povedlo Patriku Bergerovi. Dvacetiletý fotbalista tedy podepsal pětiletou smlouvu a v Ostravě (klub dostal 3,2 miliónu liber, tedy zhruba 180 miliónů korun) a čekal, jak se situace vyvine.

Do města Beatles se odstěhoval v zimě téhož roku. Jeho trable však zdaleka neskončily a příčinou bylo další zákonné omezení. K zápasu anglické Premiér League mohou nastoupit za každý tým pouze tři cizinci ze zemí mimo Evropskou unii, zatímco Baroš byl v Liverpoolu již šestým. Proto na něj zbylo místo jen v rezervním týmu, zatímco na Anfield Road zářili jiní - Michael Owen, Emile Heskey, Nicolas Anelka…

Dlouhé čekání na příležitost si zpestřil startem na mistrovství světa "21", kam byl uvolněn po nevydařené kvalifikaci Chovancova výběru na světový šampionát v Japonsku a Koreji. Také díky jeho umění se "lvíčata" probila až do finále, v němž na penalty porazila domácí Francouze a postarala se o největší úspěch českého fotbalu v posledních letech.

Osm měsíců vysedával Baroš na tribunách anglických stadiónů, dřel v rezervním týmu a čekal na svou velkou chvíli. Shodil pět kilo a naučil se základy angličtiny. Někdy ztrácel víru, ale trenér Houllier měl pro jeho výkony jen slova chvály. Dá se říci, že dlouhá přestávka Barošovi prospěla: na podzim 2002 dostal poprvé šanci v základu, dvěma brankami pokořil Bolton a byl vyhlášen hráčem zápasu. Pochybnosti odborníků, kteří odsuzovali liverpoolský nákup, se rázem rozplynuly. A jakmile řestoupil do Aston Villy, tak se jeho forma začala strácet.

Od Eura 2004, kde zářil jako hvězda no.1 a nastřílel do branek soupeřů 5 gólu, se toho moc změnilo. Jeho forma klesla a kladivem na hřebíček bylo ještě nepodařené vystoupení reprezentace na MS 2006 v Německu. I přes jeho nezdary přicházeli nabídky. Bylo blízko k přestupu třeba do miliardářské Chelsea, ale nakonec přestoupil do skvélého a prosperujícího týmu Lyon, ve kterém se právě rozehrává. Pro reprezentaci už slovo ''Bary'' neznamená tolik, jako třeba před třemi roky. Všichni stále věříme, že se do bývalé formy dostane.